Poloha, geologie a povrch
Uveď alespoň 3 výhody a 3 nevýhody polohy ČR ve střední Evropě.
Výhody: chráněni pohořími, hlavní evropské rozvodí (dostatek vody), neznečištěné řeky, dopravní křižovatka (peníze za mýto), obchod s okolními státy, nehrozí nám zemětřesení, málo nebezpečných zvířat.
Nevýhody: nemáme přístup k moři, velikost státu, dopravní křižovatka (nadměrná doprava), obchodní křižovatka – sklady, sídla firem - negativní vliv na krajinu.
Vysvětli, jaký je rozdíl mezi návětrnou a závětrnou stranou pohoří. Uveď konkrétní pohoří v ČR, kde je tento rozdíl nejvíce patrný.
Návětrná strana – ta, proti které vane vítr; vzduch zde stoupá, ochlazuje se a vznikají oblaka a srážky. Př. Severozápadní svahy Krkonoš, Moravskoslezské Beskydy
Závětrná strana – leží na opačné straně hor; vzduch zde klesá, otepluje se a je sušší, takže tu bývá méně srážek. Př. Žateckou, Lounsko (srážkový stín Krušných Hor)
Vysvětli význam lesa pro krajinu a člověka. Napiš a stručně popiš alespoň 3 jeho nejvýznamnější funkce.
Klimatická – vyrábí kyslík, pohlcují oxid uhličitý, zachycují prachové částice a regulují teplotu i vlhkost vzduchu
Produkční – produkuje dřevo, semena, plody
Ochranná – zabraňuje erozi půdy, působí jako větrolam
Vodohospodářská – zadržuje vodu v krajině, zpomalují odtok srážek, chrání před povodněmi
Ekologická – poskytuje úkryt a potravu pro nejrůznější druhy živočichů, rostlin a hub.
Hygienický – snižuje hlučnost, zachycuje kouř …
Rekreační – místo pro odpočinek, turistiku a sport
Definuj pojmy urbanizace, suburbanizace a deurbanizace. S čím tyto procesy souvisí a v čem se od sebe liší?
Urbanizace = přesun lidí do měst a růst měst
Suburbanizace = stěhování lidí z centra města do jeho okolí (předměstí)
Deurbanizace = úbytek obyvatel z měst; lidé se stěhují na venkov nebo menších obcí
Na jaké sektory se dělí hospodářství? Vyjmenuj tyto sektory a ke každému uveď alespoň 2 konkrétní hospodářská odvětví, která do něj patří.
Primární sektor = zemědělství a lesnictví, těžba surovin a rybolov – produkce surovin a potravin
Sekundární sektor = Průmysl a stavebnictví – zpracovávání potravin a surovin
Terciérní sektor = Služby a cestovní ruch – dnes rychle se rozvíjející odvětví (nejvíce zaměstnanců)
Kvartérní sektor = věda a výzkum
Kde se vyskytují sopečná pohoří? Uveď konkrétní příklad.
České středohoří (Milešovka), Doupovské hory
Čím je z hlediska okruhu otázek výjimečná hora Králický Sněžník? Jak se jí někdy přezdívá a proč?
Střecha Evropy - je to uzlový bod, kde se stýkají povodí tří různých moří: Severní moře (povodí Labe), Baltské moře (povodí Odry), Černé moře (povodí Moravy)
Které kategorie území patří mezi velkoplošná chráněná území v ČR? Vyjmenuj všechny zástupce té kategorie, která představuje nejvyšší stupeň ochrany.
Národní parky (NP), Chráněné krajinné oblasti (CHKO), Biosférické rezervace (6)
Krkonošský národní park (KRNAP), NP Šumava, NP Podyjí, NP České Švýcarsko
Uveď hlavní výhody a nevýhody železniční dopravy oproti silniční dopravě v ČR.
Výhody: je méně energeticky náročná a představuje menší zátěž pro životní prostředí; umožňuje hromadnou přepravu osob i velkého objemu nákladu.
Nevýhody: bývá pomalejší a časově méně spolehlivá (zpoždění); trpí potřebou rozsáhlé modernizace tratí i vlakových souprav; na rozdíl od silniční dopravy nezajistí přepravu přímo do jakéhokoliv místa (nedojede „kamkoliv“).
Kde v ČR se nacházejí jaderné elektrárny a jak se jmenují? Vysvětli, na jakém principu se v nich vyrábí elektrická energie.
Temelín: Jihočeský kraj; Dukovany: Kraj Vysočina
V reaktoru dochází ke štěpení jader atomů uranu, při kterém se uvolňuje velké množství tepelné energie.
Jak dělíme povrch podle relativní výškové členitosti (výškového rozdílu v krajině)? Vyjmenuj jednotlivé typy reliéfu a uveď u nich konkrétní hodnoty převýšení.
Roviny – s převýšením do 30 m.
Pahorkatiny – od 30 do 150 m.
Vrchoviny – od 150 do 300 m.
Hornatiny – od 300 do 600 m.
Velehornatiny – nad 600 m.
Uveď konkrétní příklady ledovcových a krasových jezer na území ČR.
Ledovcová - Šumava - Černé, Čertovo, Plešné, Laka
Krasová - Macocha, Hranická propast
Dělí se půdy podle zrnitosti na půdní druhy, nebo na půdní typy? Vyber správný pojem, vyjmenuj jeho 3 základní kategorie a vysvětli, čím se od sebe liší.
Půdní druhy se dělí na:
Lehké (písčité) – dobře propouští vodu, rychle vysychají
Střední (hlinité) – nejvhodnější pro zemědělství
Těžké (jílovité) – málo propustné
Vysvětli, co znamená označení městys a s čím tento titul historicky i současně souvisí. Přináší obci nějaké výhody? Vyjmenuj alespoň 2 městyse nacházející se v okrese Blansko.
Městys = typ obce, který stojí mezi vesnicí a městem. Ve středověku měl tržní právo, pravidelně se zde konaly trhy, soustřeďovala se řemesla, obchod a služby. Nešlo však o plnohodnotné město – chyběla mu některá městská privilegia (např. hradby či rozsáhlejší samospráva).
V současnosti má městys stejné pravomoci jako běžná obec. Status městyse je pouze čestný a historický, nepřináší žádné zvláštní správní ani politické výhody.
Městys v blanenském okrese – Křtiny, Jedovnice, Ostrov u Macochy, Sloup, Černá Hora, Lysice, Doubravice nad Svitavou, Svitávka a Knínice u Boskovic.
Jaké jsou hlavní lokalizační faktory chemického průmyslu a proč? Vysvětli, co ovlivňuje umístění petrochemických závodů a farmaceutického průmyslu.
Voda a energie: Chemická výroba je velmi náročná na spotřebu vody (slouží jako chladivo i surovina) a na dodávky elektrické energie či tepla. Závody proto často stojí u velkých řek.
Petrochemický průmysl (zpracování ropy): v blízkosti ropovodů
Farmaceutický průmysl: poblíž velkých měst a univerzitních center.
Geologicky se území ČR dělí na dvě hlavní části. Napiš jejich názvy, uveď, v jaké části státu se nacházejí, a urči, která z nich je starší. Jak se rozdíl v jejich stáří projevuje na vzhledu pohoří?
Česká vysočina – západní část ČR (větší, starší). Vlivem dlouhodobého působení větru, deště a mrazu jsou vrcholy obroušené a zarovnané (např. Šumava, Krkonoše, Vysočina).
Karpaty – východní část ČR (menší, mladší). Nestačila ještě tak podlehnout erozím, proto mají strmější svahy a hluboce zaříznutá údolí (např. Moravskoslezské Beskydy, Javorníky).
Co je to Vltavská kaskáda a kde ji najdeme? Vysvětli, k jakým účelům slouží, a jmenuj alespoň alespoň dvě přehrady, které do ní patří.
Soustava vodních nádrží (přehrad) na řece Vltavě.
Regulace průtoku řeky, ochrana před povodněmi, výroba elektřiny a zlepšování zásobování vodou.
Př. Lipno, Orlík, Kamýk, Slapy, Štěchovice, …
Urči, o jaké půdní typy se jedná:
V horských oblastech jsou?
Na vápence je vázaná půda?
V často zaplavovaných oblastech jsou?
Trvale podmáčené půdy jsou?
Podzoly – v horských oblastech, na místech původní jehličnaté vegetace,
Rendziny = vápenaté půdy – vyskytují se oblastech krasů
Fluvizemě = nivní půdy – vyskytují se v místech, kde je půda velmi často zaplavována vodou
Gleje = trvale podmáčené půdy
Vyjmenuj základní druhy cestovního ruchu a ke každému z nich uveď konkrétní příklad z ČR. (Vzpomeň si alespoň na 3 základy druhy.)
rekreační: odpočinek u vody, koupání a pobyt v přírodě (vodní nádrž Lipno, Máchovo jezero, Vranovská přehrada)
kulturně – poznávací: poznávání historických památek, architektury a návštěva kulturních akcí (historické centrum Prahy, zámek Lednice, festival Colours of Ostrava)
sportovní aktivní: pěší turistika, cyklistika, lyžování (Krkonoše, Šumava, cyklostezky na Jižní Moravě
sportovní pasivní: návštěva sportovních utkání a závodů (Velká pardubická, Světový pohár v biatlonu v Novém Městě na Moravě)
náboženský (poutní): návštěva duchovních a poutních míst (Křtiny, Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře)
lázeňský a zdravotní: léčebné, ozdravné a relaxační pobyty (Karlovy Vary, Mariánské Lázně, Luhačovice)
kongresový: účast na konferencích, odborných setkáních a veletrzích (Veletrhy Brno (BVV), Kongresové centrum Praha)
Porovnej kukuřičnou a bramborářskou zemědělskou oblast v ČR. Vysvětli, čím se liší jejich přírodní podmínky a v jakých částech České republiky bys jednotlivé oblasti hledal.
KUKUŘIČNÁ OBLAST – převážně v oblastech s černozemí a nejteplejší oblasti -> nížiny – POLABÍ, MORAVSKÉ ÚVALY. Pěstuje se kukuřice, pšenice, sladovnický ječmen, slunečnice, ovoce, zelenina a vinná réva.
BRAMBORÁŘSKÁ OBLAST – vyšší nadmořská výška – ČESKOMORAVSKÁ VRCHOVINA, STŘEDOČESKÁ PAHORKATINA. Pěstování brambor, obilnin (pšenice, ječmen, žito, oves) a pícnin pro krmné účely.
Vyjmenuj tři základní skupiny hornin podle způsobu jejich vzniku. U každé skupiny stručně popiš, jak vzniká, a uveď alespoň jeden konkrétní příklad.
Magmatické horniny – vznikají tuhnutím magmatu v hloubce nebo lávy na povrchu. Příklad: žula, čedič.
Sedimentární horniny – vznikají usazováním úlomků, organických zbytků nebo chemickým srážením. Příklad: pískovec, vápenec.
Metamorfované (=přeměněné) horniny – vznikají přeměnou původních hornin tlakem a teplotou. Příklad: rula, svor.
Popiš jaké faktory ovlivňují celkové podnebí v ČR. (Jsou tři.)
1) Poloha ČR - mírný podnebný pás, vliv oceánického (vlhký od Atlantiku, teplý od Středozemního moře) a kontinentálního podnebí (horká a suchá léta, mrazivé suché zimy)
2) Nadmořská výška - se stoupající nadmořskou výškou klesá teplota o 0,6 °C na 100 m a roste množství srážek.
3) Poloha místa - návětrné svahy a závětrné svahy
Zvláštní kategorií chráněných území vyhlášených v rámci programu UNESCO jsou biosférické rezervace. Kolik jich je na území ČR a alespoň 3 z nich jmenuj.
Je jich 6: Bílé Karpaty; Krkonoše; Křivoklátsko; Pálava; Šumava; Třeboňsko
Vyjmenuj vždy alespoň 1 památku UNESCO pro každý z následujících krajů: Jihomoravský, Ústecký, Jihočeský a Kraj Vysočina.
Jihomoravský kraj: Lednicko-valtický areál; Vila Tugendhat v Brně
Ústecký kraj: Hornický region Erzgebirge/Krušnohoří, Žatec a krajina žateckého chmele
Jihočeský kraj: Historické centrum Českého Krumlova, Vesnická památková rezervace Holašovice
Kraj Vysočina: Historické centrum Telče, Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře (Žďár nad Sázavou), Židovská čtvrť a bazilika sv. Prokopa v Třebíči
Ke každému typu průmyslového odvětví napiš, kam je vhodné jej umístit a své rozhodnutí stručně zdůvodni:
Mlékárenský průmysl
Pekařství
Cukrovarnický průmysl
Dřevozpracující průmysl (pila)
Mlékárenský průmysl – do oblastí s chovem skotu, blízko mléčných farem. Proč: mléko je rychle se kazící surovina a je potřeba ho zpracovat co nejdříve po nadojení.
Pekařství – do měst a obcí, blízko zákazníků. Proč: pečivo se vyrábí denně a musí být rychle prodáno, důležitá je blízkost spotřebitelů.
Cukrovarnický pr. – do oblastí pěstování cukrové řepy. Proč: cukrová řepa je objemná a rychle se kazí, proto se zpracovává co nejblíže polím.
Dřevozpracující pr. (pila) – do oblastí s lesy. Proč: dřevo je těžké a objemné, doprava na velké vzdálenosti by byla nákladná.