Klasifikace a hodnocení obecně
Komu slouží hodnocení?
A.Učiteli a žákům.
B.Žákům a rodičům.
C.Učiteli, žákům a rodičům.
C.Učiteli, žákům a rodičům.
Který příklad představuje kvalitativní hodnocení?
A.Známka 2.
B.85%
C.Výborně analyzuje text ale měl by zapracovat na argumentaci.
C.Výborně analyzuje text ale měl by zapracovat na argumentaci.
Jakou hlavní funkci plní hodnocení, které rozvíjí žákovu zodpovědnost, houževnatost a cílevědomost?
A.Informativní funkci.Informativní funkce se zaměřuje především na zpětnou vazbu o kvalitě naučené látky a chybách.
B.Sociální funkci.Sociální funkce se týká poznávání vztahů mezi žáky a jejich postavení ve skupině.
C.Výchovnou funkci.Správně!Pravidelné hodnocení posiluje soustavnou přípravu a formuje charakterové vlastnosti osobnosti žáka.
C.Výchovnou funkci.
Pravidelné hodnocení posiluje soustavnou přípravu a formuje charakterové vlastnosti osobnosti žáka.
Co je považováno za hlavní riziko 'nálepkujícího' hodnocení (např. 'Jsi šikovný')?
A.Vede k okamžitému zhoršení prospěchu žáka v ostatních předmětech.
B.Znemožňuje rodičům porovnat výkon dítěte se zbytkem třídy.
C.Neposkytuje žákovi žádnou informaci o tom, co konkrétně udělal dobře a jak se má zlepšit.
C. Neposkytuje žákovi žádnou informaci o tom, co konkrétně udělal dobře a jak se má zlepšit.
Hodnocení zaměřené na osobu místo na výkon nenabízí cestu k nápravě a neplní korektivní roli.
Jakou funkci hodnocení představuje uspokojování potřeby uznání, které je pro žáka silným impulzem k práci?
A.Korektivní funkci.
B.Diagnostickou funkci.
C.Motivační funkci.
C.Motivační funkci.
Pozitivní hodnocení naplňuje sociální potřeby žáka a povzbuzuje ho k dalšímu úsilí.
Co by měl učitel ideálně udělat, pokud používá klasické známkování?
A.Doplnit každou známku slovním zdůvodněním a analýzou žákova výkonu.
B.Používat pouze symboly (např. sluníčka a mráčky) bez numerických hodnot.
C.Změnit stupnici známkování tak, aby nebyla srozumitelná pro rodiče.
A.Doplnit každou známku slovním zdůvodněním a analýzou žákova výkonu.
Kombinace známky a vysvětlení pomáhá žákovi pochopit úroveň jeho znalostí i slabiny.
Proč není dobré dávat přílišný důraz jen známkování (kvantitativní hodnocení)?
A. Rodiče známkování obvykle nerozumí a preferují pouze popisné texty.
B. Známkování je pro učitele časově mnohem náročnější než slovní hodnocení.
C. Známky mohou u dětí zničit vnitřní motivaci k učení a stát se pouze vnější pohnutkou.
C. Známky mohou u dětí zničit vnitřní motivaci k učení a stát se pouze vnější pohnutkou.
Důraz na známky často přesouvá pozornost od radosti z učení k honbě za odměnou či strachu z trestu.
Jaký je primární účel formativního (průběžného) hodnocení během školního roku?
A.Porovnat výkony jednotlivých žáků v rámci celé třídy.
B.Shrnout konečné výsledky žáka pro účely závěrečného vysvědčení.
C.Posoudit pokrok žáka a umožnit nápravu během procesu učení.
C.Posoudit pokrok žáka a umožnit nápravu během procesu učení.
Tento typ hodnocení slouží jako zpětná vazba pro učitele i žáka, aby mohli včas upravit postup učení.
V rámci slovního hodnocení se doporučuje používat tzv. 'popisný jazyk'. Co to v praxi znamená?
A.Opsat přesné znění osnov do žákovské knížky.
B.Hodnotit pouze to, co učitel viděl na vlastní oči a co dítě skutečně vytvořilo.
C.Podrobně popsat chyby ostatních žáků pro srovnání.
B.Hodnotit pouze to, co učitel viděl na vlastní oči a co dítě skutečně vytvořilo.
Popisný jazyk se vyhýbá subjektivním soudům o povaze dítěte a soustředí se na fakta a dosažené cíle.
Která z následujících výhod je připisována písemným zkouškám oproti ústním?
A.Žák může během zkoušky zužitkovat okamžité reakce učitele na kvalitu své odpovědi.
B.Výsledek zkoušení je nezávislý na učiteli a podmínky jsou pro všechny srovnatelné.
C.Zabírají méně času na vyhodnocení, protože učitel vidí výsledek okamžitě.
B.Výsledek zkoušení je nezávislý na učiteli a podmínky jsou pro všechny srovnatelné.
Písemné zkoušky umožňují objektivizaci, protože všichni žáci odpovídají na stejné zadání ve stejný čas.
Která z následujících možností nejlépe definuje individuální vztahovou normu?
A. Srovnání aktuálního výkonu žáka s jeho vlastními předchozími výkony a možnostmi.
B. Porovnávání žáků mezi sebou v rámci jedné studijní skupiny.
C. Změření hloubky znalostí žáka pomocí objektivního didaktického testu.
A. Srovnání aktuálního výkonu žáka s jeho vlastními předchozími výkony a možnostmi.
Individuální norma se soustředí na osobní pokrok a potenciál konkrétního jednotlivce.
Co je typické pro kvantitativní hodnocení?
A.Popis výkonu žáka slovně.
B.Zaměření na proces učení.
C.Vyjádření výkonu pomocí čísel nebo známek.
C.Vyjádření výkonu pomocí čísel nebo známek.
V jakém případě neuplatňujeme průběžné hodnocení?
A.V rámci projektových dnů.
B.Při vysvědčení.
C.Po vykonané činnosti.
B.Při vysvědčení.
Co by mělo kvalitní slovní hodnocení obsahovat?
A.Pouze kritiku chyb.
B.Obecné fráze bez konkrétních příkladů.
C.Silné stránky i oblasti ke zlepšení.
C.Silné stránky i oblasti ke zlepšení.
Která funkce hodnocení se zaměřuje na uspokojování potřeby uznání a rozvoj aspirační úrovně žáka?
A.Regulativní funkce
B.Prognostická funkce
C.Motivační funkce
C.Motivační funkce
Pozitivní hodnocení posiluje vnitřní i vnější chuť žáka k dalšímu učení a zvyšuje jeho nároky na sebe sama.
Co znamená klasifikace ve školním prostředí?
A.Proces organizace učiva.
B.Hodnocení výkonů žáka pomocí známek.
C.Kontrola docházky.
B.Hodnocení výkonů žáka pomocí známek.
Která nevýhoda je typická pro kvalitativní hodnocení?
A.Nedostatek informací.
B.Časová náročnost.
C.Přílišná jednoduchost.
B.Časová náročnost.
Jaký je primární účel průběžného (formativního) hodnocení během školního roku?
A. Vytvořit konečný přehled o dosažených výsledcích pro účely vysvědčení.
B. Stanovit pevnou kvantitativní známku za probraný tematický celek.
C. Posoudit, kolik se žák naučil, a umožnit mu zjednat nápravu v průběhu procesu.
C.Posoudit, kolik se žák naučil, a umožnit mu zjednat nápravu v průběhu procesu.
Formativní hodnocení se zaměřuje na dílčí výsledky a poskytuje zpětnou vazbu k odstranění nedostatků během učení.
Která z následujících vět je příkladem vhodného slovního hodnocení?
A.Máš nedostatečnou.
B.Dobře pracuješ s informacemi, ale je potřeba zlepšit přesnost odpovědi.
C.Jsi špatný student.
B.Dobře pracuješ s informacemi, ale je potřeba zlepšit přesnost odpovědi.
Co patří do přirozené metody hodnocení?
Pozorování, rozhovor, dotazníky, mimoškolní úkoly
(výrobky, písemné práce, poznámkové sešity a deníky žáka)
Jaká je správná definice školního hodnocení?
A.Proces při kterém učitel porovnává výsledky žáků mezi sebou.
B.Proces zjišťování a posuzování úrovně vědomostí, dovedností a pokroku žáka.
C.Proces při kterém se žák učí nové učivo bez zpětné vazby.
B.Proces zjišťování a posuzování úrovně vědomostí, dovedností a pokroku žáka.
Jaký přístup kombinuje kvalitativní i kvantitativní hodnocení?
A.Diagnostické hodnocení
B.Sumativní hodnocení
C.Smíšené hodnocení
C.Smíšené hodnocení
Jaký je rozdíl mezi formativním a sumativním hodnocením?
A.Sumativní se nepoužívá ve školách.
B.Formativní podporuje učení během procesu, sumativní hodnotí výsledek.
C.Neexistuje žádný rozdíl.
B.Formativní podporuje učení během procesu, sumativní hodnotí výsledek.
Mezi výhody slovního hodnocení nepatří?
A.Jednoduchost
B.Konkrétnost
C.Objektivnost
A.Jednoduchost
Co patří do řízených metod hodnocení?
Objektivní didaktické testy a písemné práce na dané
téma
(referát, individuální ústní zkoušení, výrobek
zhotovený ve třídě)