Ústavní soud
Ústava a LZPS
Ústavní právo a judikatura
100

Kde sídlí ústavní soud?

V Brně

100

Jaké je číslo předpisu ústavy a LZPS?

Ústava 1/1993

LZPS 2/1993

100

Zatímco u občana platí “co není zakázáno, je povoleno“, v kontextu státní moci platí princip zásadně odlišný. Jak zní?

“Stát může činit jen to, co mu zákon výslovně dovoluje“

200

Jaký je minimální věk pro ústavního soudce?

40

200

Kolik mají Ústava a LZPS hlav?

100 b za jednotlivý předpis

Ústava 8, LZPS 6

200

Jedním ze základních kamenů právního státu a právní jistoty občanů je takzvaný zákaz retroaktivity (neboli zákaz zpětné účinnosti) zákona. Co toto pravidlo v praxi znamená (100 b), a jaké další pravidla se s ním pojí v trestním právu (100 b)?

100 b - Zákon může působit (platit) pouze do budoucna, nesmí sahat zpětně do minulosti. O sporech se jedná podle předpisu, který v době sporu platil.

100 b - U trestného činu se použije zákona, který je pro obviněného příznivější (tedy, pokud je příznivější, může se použít nový zákon s zpětnou účinností).

300

Kolik je ústavních soudců?

15

300

Jmenujte alespoň 8 zásad, které stanovuje hlava pátá LZPS (právo na soudní a jinou právní ochranu).

150 b za alespoň 4. 300 b za všech 8.

viz LZPS

300

Z ústavního práva na spravedlivý proces vyplývá v trestním řízení doktrína “plodu otráveného stromu”, převzatá z americké judikatury. Co tato doktrína znamená?

“Strom” je ten nezákonně získaný důkaz (např. policie provede domovní prohlídku či odposlech bez povolení soudu). 

Všechny další důkazy, které policie našla jen a pouze díky tomuto prvnímu nelegálnímu kroku (“plod”), jsou absolutně neplatné (nepoužitelné) a soud k nim nesmí přihlédnout

400

Jakým způsobem se stanovují ústavní soudci?

50 b - délka funkčního období

50 b - profesní způsobilost

200 b - způsob jmenování

Je potřeba 10 let právní praxe (50 b), soudce se jmenuje na 10 let (50 b), a soudce jmenuje prezident po schválení jeho nominace Senátem.

400

Čl. 68 odst. 2 ústavy České republiky zní: “Předsedu vlády jmenuje prezident republiky ___ ostatní členy vlády a pověřuje je řízením ministerstev nebo jiných úřadů.”

  1. “a poté jmenuje”
  2. “a na jeho návrh jmenuje”
  3. “a po domluvě s ním jmenuje”
  4. “a s jeho souhlasem jmenuje”
  5. “, přičemž ten pak jmenuje”
  6. “, přičemž ten pak na návrh prezidenta republiky jmenuje”

2. “a na jeho návrh jmenuje”

400

Evropský soud pro lidská práva (ESLP) ve své judikatuře často pracuje s doktrínou zvanou „margin of appreciation“ (v překladu prostor pro uvážení státu). Které z následujících šesti tvrzení tuto doktrínu popisuje správně?

  1. Zásada, podle které má samotný Evropský soud ve Štrasburku absolutní prostor pro uvážení, jak vysoké finanční odškodnění přizná poškozenému stěžovateli.
  2. Evropský soud přenechává národním orgánům určitou volnost při zásazích do lidských práv, zejména u citlivých etických a společenských otázek (např. potraty), u kterých neexistuje celoevropská shoda.
  3. Pravidlo, které dává členským státům prostor pro uvážení, zda svému občanovi vůbec povolí podat stížnost k Evropskému soudu pro lidská práva, nebo ji zablokují už na národní úrovni.
  4. Právo státu si na základě vlastního uvážení vybrat, které konkrétní články Evropské úmluvy o lidských právech bude na svém území dodržovat a které bude ignorovat.
  5. Princip, který dává soudcům Evropského soudu prostor k uvážení, které z tisíců stížností si vyberou k projednání a které z časových důvodů rovnou zahodí bez posouzení.
  6. Doktrína stanovující, že stát má plné právo uvážit, zda vydá, nebo nevydá svého občana k mezinárodnímu trestnímu stíhání před Evropský soud pro lidská práva

2. Evropský soud přenechává národním orgánům určitou volnost při zásazích do lidských práv, zejména u citlivých etických a společenských otázek (např. potraty), u kterých neexistuje celoevropská shoda.

500

Jakým způsobem rozhoduje ústavní soud? 100 b - rozlišení tříčlenných senátů a pléna (alespoň 3 kritéria)

400 b - samotný způsob rozhodování

100 b - viz §§ 11 a 23 zákona č. 182/1993 Sb. o Ústavním soudu

300 b - je stanovený soudce zpravodaj, který pro případ navrhne stanovisko soudu; soudci hlasují, vyhrává nadpoloviční většina přítomných soudců

50 b - pro usnesení v plénu je potřeba alespoň 9 přítomných soudců

50 b - soudci v nesouhlasu s většinovým stanoviskem píšou disent

500

Popište právo veta.

100 b - má ho prezident republiky proti zákonům přijatých Parlamentem

100 b - nevztahuje se na ústavní zákony

200 b - může být přehlasováno nadpoloviční většinou všech poslanců

50 b - senát do legislativního procesu po vrácení není zapojen

50 b - pozměňovací návrhy nejsou možné

500

Popište pojem “obranyschopná demokracie”. Tento koncept je zakořeněný v evropské judikatuře a v české ústavní judikatuře byl např. použit při otázkách svobody slova v řízeních o rozpuštění Dělnické strany. (Pst 1/2008-66, Pst 1/2009-348)”

175 b - Základní princip

150 b - Proti komu/čemu se brání

175 b - Jak se brání


”Demokratický právní stát má právo a povinnost aktivně bránit své demokratické zřízení. Prosazování konceptu demokracie schopné se bránit je legitimním cílem zákonodárství každého demokratického státu a naplňování této myšlenky dovoluje v přiměřených mezích omezit práva garantovaná ústavním pořádkem i Úmluvou” (Rozsudek NSS ze dne 04.03.2009. Pst 1/2008 - 66)

175 b - Demokracie není pouze pasivní, ale má právo (a povinnost) se aktivně bránit proti svým nepřátelům.

150 b - Obrana směřuje proti subjektům (extrémistům, stranám), kteří by chtěli využít demokratických pravidel (např. voleb, svobody projevu) k tomu, aby demokracii zničili nebo zrušili.

175 b - Stát může za tímto účelem legitimně omezit některá základní lidská práva a svobody nebo přímo zakázat určité organizace (např. rozpustit politickou stranu, omezit svobodu slova).

M
e
n
u