Látky, tělesa a měření
Jaká tři základní skupenství látek známe?
Pevné, kapalné a plynné.
Jak se nazývají dva póly magnetu?
Severní a jižní pól.
Jak poznáme, že se těleso pohybuje?
Mění svou polohu vzhledem k jinému tělesu.
Jaká je jednotka síly?
Newton (N).
Uveď jeden přírodní a jeden umělý zdroj světla.
Např. Slunce a žárovka.
Jak se nazývá změna kapaliny na plyn?
Vypařování.
Co se stane, když k sobě přiblížíme dva stejné póly magnetů?
Budou se odpuzovat.
Jak se nazývá čára, kterou těleso při pohybu opisuje?
Trajektorie.
Jakým přístrojem měříme sílu?
Siloměrem.
Kterým předmětem světlo projde: čirým sklem, nebo neprůhledným plastovým pravítkem?
čirým sklem
Převeď 2,5 kilometru na metry.
2500 m
Uveď jeden zdroj a jeden spotřebič elektrického proudu.
Např. baterie a žárovka.
Jaký je rozdíl mezi rovnoměrným a nerovnoměrným pohybem?
rovnoměrný - rychlost tělesa v čase zůstává stejná
nerovnoměrný - rychlost tělesa se v čase mění
Na těleso působí dvě síly stejným směrem: 20 N a 30 N. Jaká je jejich výslednice?
50 N ve stejném směru.
Jak se nazývá změna směru světla při přechodu z jednoho prostředí do druhého?
Lom světla.
Jakou značku, jednotku a měřidlo má teplota?
Značka t nebo T, jednotka °C nebo K, měří se teploměrem.
Jaké značky a jednotky mají elektrický proud a elektrické napětí?
Proud: I, ampér (A). Napětí: U, volt (V).
Cyklista ujede 30 km za 2 hodiny. Jakou průměrnou rychlostí jel?
15 km/h
Proč se člověk v lyžích boří do sněhu méně než v běžných botách?
Lyže mají větší styčnou plochu, a proto člověk působí na sníh menším tlakem.
Jakou přibližnou rychlostí se šíří světlo ve vakuu?
Těleso má hmotnost 600 g a objem 200 cm³. Jakou má hustotu?
ρ=m/V=600/200=3 g/cm3.
Žárovka je spojena vodiči s baterií, ale nesvítí. Uveď alespoň dvě možné příčiny.
Např. obvod není uzavřený, baterie je vybitá, žárovka je poškozená nebo je některý vodič špatně připojený.
Auto jede rychlostí 72 km/h. Kolik metrů ujede za 10 sekund?
72 km/h = 20 m/s, ujede tedy 200 m.
Proč se cestující při prudkém zabrzdění autobusu nakloní dopředu?
Kvůli setrvačnosti – tělo má snahu pokračovat v původním pohybu.
Proč při bouřce nejprve vidíme blesk a teprve potom slyšíme hrom?
Protože světlo se šíří mnohem rychleji než zvuk.