Základní pojmy a úrovně kvality
Jaký je základní rozdíl mezi kritériem a indikátorem kvality?
Kritérium říká, co hodnotíme.
Indikátor říká, jak to poznáme a změříme.
Do jakých čtyř typů člení indikátory kvality vzdělávacího systému model UNESCO (2004)?
Kontextové, vstupní, procesní a výstupní
Ze kterých dvou základních pohledů lze nahlížet na kvalitu školy?
Z hlediska výsledků (co škola dosahuje) a z hlediska procesů (jakým způsobem toho dosahuje).
Pro jaký stupeň vzdělávání představuje Bílá kniha výchozí rámec v souvislosti s jeho programem rámcového vzdělávání?
Pro základní školu.
Na jakých dvou hlavních úrovních se podle prezentace měří kvalita vzdělávání?
Na úrovni vzdělávacího systému a na úrovni školy.
Jak se jmenuje mezinárodní zpráva OECD, ve které jsou prezentovány indikátory vzdělávání v mezinárodním srovnání?
Education at a Glance
Podle autorky Elišky Walterové (2010) existují 3 hlavní očekávání od kvalitní školy z pohledu žáků, rodičů a veřejnosti. Uveďte alespoň 2 z nich.
1. Vzbudit v žácích zájem učit se.
2. Vytvářet pozitivní vztah žáků ke škole.
3. Přinášet žákům významné vzdělávací poznatky.
Model „Kvalitní škola” se nesoustředí pouze na inspekci ze strany státu. K jakému dalšímu účelu má tento systém sloužit?
Pro sebehodnocení (autoevaluaci) školy.
Jaká jsou dvě základní pojetí kvality podle Světové banky a co každé z nich zahrnuje?
Základní kvalita - dokončení vzdělávání, základní kompetence, uplatnění na trhu práce
Excelence - špičkové vzdělávací a výzkumné výsledky
Uveďte 5 hlavních znaků kvality školy podle OECD.
1. Vůdcovství a management, 2. Výsledky žáků, 3. Kvalita učení, 4. Chování a bezpečnost, 5. Efektivní využití zdrojů.
Jaký je směr plánování a směr hodnocení v obecném rámci modelů kvality a efektivity (Starý, Chvál)?
Plánování postupuje shora dolů (od oblastí ke konkrétním indikátorům).
Hodnocení postupuje zdola nahoru (od získaných výstupů/dat k oblastem).
Uveďte alespoň 3 konkrétní věci, které ČŠI hodnotí v oblasti „Výuka“.
1. Systematické plánování a příprava výuky.
2. Využívání širokého spektra vzdělávacích strategií.
3. Sledování vzdělávacího pokroku každého žáka.
4. Zohledňování individuálních potřeb žáků.
5. Zaměření na sociální a osobnostní rozvoj žáků.