🌱 ŽIVÁ × NEŽIVÁ PŘÍRODA
Na jaké dvě základní skupiny dělíme přírodu?
Na živou a neživou.
Přibližně jakou část povrchu Země pokrývá voda?
→ ¾ (asi tři čtvrtiny).
Kolik skupenství vody známe?
→ Tři.
Co způsobuje vypařování vody?
→ Slunce ohřívá vodu.
Je strom živá, nebo neživá příroda?
→ Živá.
Uveď dva příklady živých organismů.
Např. rostlina a živočich.
Proč je voda důležitá?
→ Je nezbytnou podmínkou života na Zemi.
Jaká jsou tři skupenství vody?
→ Pevné, kapalné, plynné.
Jak se nazývá proces, při kterém se voda mění na vodní páru?
→ Vypařování.
Je kámen živá, nebo neživá příroda?
→ Neživá.
Patří houby mezi živou, nebo neživou přírodu?
Mezi živou přírodu.
Jak dělíme vodu podle obsahu soli?
→ Na slanou a sladkou.
Uveď příklad vody v pevném skupenství.
→ Led nebo sníh.
Co se děje při kondenzaci?
→ Vodní pára se ochladí a vzniknou malé kapičky vody.
Je sníh voda? Pokud ano, v jakém skupenství?
→ Ano, v pevném skupenství.
Uveď alespoň tři znaky života.
Přijímají potravu, dýchají, rostou, pohybují se, rozmnožují se, reagují na podněty.
Kde najdeme slanou vodu?
→ V mořích a oceánech.
Uveď příklad vody v plynném skupenství.
→ Vodní pára nebo mlha.
Jaké druhy srážek mohou padat z mraků?
→ Déšť, sníh nebo kroupy.
Co se stane s vodou, když ji Slunce dostatečně zahřeje?
→ Začne se vypařovat a mění se na vodní páru.
Vysvětli vlastními slovy rozdíl mezi živou a neživou přírodou.
→ Živá příroda je tvořena organismy, které mají známky života. Neživá příroda je tvořena neživými přírodninami.
Uveď alespoň tři příklady sladké vody.
→ Ledovce, podzemní voda, povrchová voda.
Do jakého skupenství patří voda v řece? A do jakého led?
→ Kapalné; pevné.
Seřaď správně části koloběhu vody: srážky – kondenzace – návrat vody – vypařování.
Vypařování → kondenzace → srážky → návrat vody.
Proč říkáme, že voda v přírodě „koluje“?
.
→ Protože se neustále přesouvá a mění své skupenství – vypařuje se, kondenzuje, padá na zem ve formě srážek a vrací se zpět do řek, jezer, moří nebo půdy